Na ranním meteokroužku OK0BC jsem dlouhou dobu slýchával předpovědi počasí pomocí tzv. „Bouřkové skleničky“. Jedná se o uzavřenou nádobu s roztokem vody, lihu, dusičnanu amonného, chloridu draselného a kafru. Poměr jednotlivých ingrediencí se mění v závislosti na receptu / podnebí. Ve skleničce pak rostou krystaly kafru…z jejich uspořádání, velikosti apod, pak můžeme vyčíst nadcházející změny počasí.
Zvědavost mi nedala a jal jsem se vytvořit skleničku vlastní. Složení jsem také trochu upravil. Chemikálie jsou dnes snadno dostupné a relativně levné. Používám klasické chemické vialky na 20ml.
Historie Bouřkové skleničky:
Bouřková sklenička sloužila jako pomůcka na předpovídání počasí. Její vynálezce je dosud neznámý, přičemž první zmínky pocházejí zhruba z roku 1750.Často se mylně přisuzuje její objev anglickému admirálovi Robertu Fitzroyovi, který žil v letech 1805-1865.Ten sestrojil řadu různých barometrů a teploměrů pro potřeby královského loďstva a jako jeden z prvních se zabýval intenzivním studiem dějů probíhajících uvnitř Bouřkové skleničky. Rozsáhlou studii skleničky učinil na své dlouhé expediční plavbě na lodi HMS Beagle, kde působil jako součást Darwinoa týmu. Snažil se nalézt vztah mezi výskytem,velikostí, tvarem krystalů a nadcházejícím počasí.FitzRoy se snaží ve svých spisech nastínit původ skleničky a zápis z roku 1861 uvádí:
„
Zhruba před čtyřiceti lety Ital jménem Malacredi přivezl na ostrovy Britského království
zvláštní skleněné ampule, které nazýval Bouřkovými skleničkami, pravděpodobně od té doby se zde také vyráběly. Získal jsem několik těchto skleniček…jednalo se spíš o kuriozitu než o předmět pro skutečné použití. Směs uzavřená ve skleničce se měnila díky atmosferickým vlivům, především směru větru…“. Kapitán dále popisuje svoje pozorování změn uvnitř ampule:
Otáčí-li se atmosférické proudění k severu, pak tato směs, pokud se detailně sleduje
(například i pomocí mikroskopu), zvětšuje svůj objem, dochází k nárůstu bizardních útvarů
podobných listí borovice, tisu, nebo kapradí. Pokud však proudění větru přichází z opačného směru pak linie a vůbec všechny pravidelné, tuhé nebo větvené útvary jakoby postupně tají a zmenšují svůj objem, dokud úplně nezmizí a na dně skleničky zůstává zbytek podobný částečně rozpuštěnému cukru.“Po delším a detailním studiu se snažil FitzRoy svá pozorování shrnout do následujících závěrů:
Během historické plavby Fitzroy pečlivě zdokumentoval, jak bouřková sklenička předpovídá počasí:
- Pokud kapalina ve skle je čistá, bude jasno.
- Pokud je kapalina zakalená, bude rovněž zataženo s možností srážek.
- V případě, že jsou malé tečky, lze očekávat vlhké nebo mlhavé počasí .
- Zakalená kapalina s malými hvězdičkami předpovídá bouři.
- Pokud kapalina během slunných zimních dnů obsahuje malé hvězdičky, pak se blíží sníh.
- Velké vločky v kapalině znamenají zataženo nebo sněžení v zimě.
- Krystaly na dně znamenají mráz.
- Pokud se tvoří vlákna v horní části, bude větrno.
V roce 1859 udeřila silná bouře na Britských ostrovech. V reakci na to britská monarchie distribuovala bouřkové skleničky, známé jako „FitzRoyvy bouřkové barometry“ do mnoha malých rybářských komunit kolem britských ostrovů, kde měly sloužit k informování lodí před vyplutím z přístavu.
V 19. století se opravdu věřilo, že pomocí skleničky lze takto přesně předpovědět počasí…V roce 1859 zasáhla velmi silná bouře Britské ostrovy. V důsledku toho britský královský dvůr distribuoval bouřkové skleničky, známé jako “ FitzRoys Storm Barometers“ mezi mnoho malých rybářských komunit kolem britských ostrovů. Tyto bouřkové skleničky
měly sloužit k předpovědi počasí a následnému informování lodí o nadcházejících změnách počasí před vyplutím z přístavu.
Obecný názor na skleničku:
Bouřkové skleničky jsou předmětem zájmu více než 200let. Za tuto dobu se pozorovatelé skleniček rozdělily na dva tábory,jedni tvrdí, že pomocí dějů odehrávajících seuvnitř skleničky lze předpovědět počasí v předstidu zhruba 24-36 hodin.Zatímco druzí zastávají názor opačný, a to, že předpověď počasí pomocí skleničky je obtížná, ne-li nemožná. Pravda bude někde uprostřed a vždy bude záležet na preciznosti, všímavosti a individualitě daného pozorovatele a na tom jaké bude schopen vyvodit závěry ze svých pozorování. V dnešní moderní době meteorologických předpovědí těžko bude někdo předpovídat počasí podle skleničky. Dříve za dob admirála Fitzroye byla sklenička umístěna v lodní kajutě, kde rychlé změny teploty se pravděpodobně projevily v náhlém růstu či rozpouštění krystalů, přičemž rychle se měnící počasí na moři mohlo být často přisuzováno právě probíhajícím pochodům uvnitř skleničky…obecný závěr je takový, že
na růst krystalů má vliv hlavně teplota,(snížení teploty k 17-18°C se projeví růstem krystalů, teploty 22°C a více přispívají k pomalému rozpouštění krystalů). Často byly pozorovány anomálie růstu a rozpouštění krystalů korespondující s teorií profesora Nagashimi, který tvrdí, že sklenička se nechová jako teploměr, ale že pravděpodobně odráží teplotní historii několika dní…
Na závěr dvě videa ukazující mnou namíchaný roztok.
Zdroje:
1/ Bouřková sklenička. TUTOR Quick Guide: Citing Net Sources [online]. Wikipedia.: Vystaveno roku 2014 [cit. 2015-21-1]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Bou%C5%99kov%C3%A1_skleni%C4%8Dka>.
2/ Stormglass.cz [Online]. ©2014 [cit. 2015-21-1]. Dostupné z:
http://stormglass.cz/wp-content/download/info_cz.pdf