Výběr vhodného kotle
Vstupním požadavkem byl kotel na dřevo s teplovodním výměníkem. Dlouho jsem procházel nabídky různých výrobců, hledal jsem kotel, který bude mít vysokou účinnost a poměr tepla předaného do vzduchu / vody bude co největší ve prospěch vody. Tedy tak abych energii získanou spalováním dřeva s co největší účinností dostal do teplovodního výměníku.
Většina kotlů, které se na trhu vyskytují, mají poměr maximálně 75/25 (voda/vzduch), častěji se setkáme s poměrem 60/40 nebo dokonce 50/50.
Teplovodní výměníky jsou většinou koncipovány jako trubkové, tento systém je málo efektivní a navíc je horor trubky po jedné, neřku-li po více sezónách čistit. Zanesený výměník samozřejmě dále ztrácí svou účinnost a stále větší poměr tepla odejde komínem.
Nakonec jsem narazil na výrobce Verner. Konkrétně pak jeho interiérový kotel VERNER 13/10.2.
Tyto kamna mají celkový jmenovitý výkon 13kW a do výměníku jde celých 11,5kW!
Jeho staršího předchůdce již řadu let spokojeně provozuje můj kamarád František Pospíšil, u kterého jsem si jej také naživo několikrát prohlédl.
Teplovodní výměník v kotli IK 13/10.2 je koncipován jako velkopovrchový, celá vnitřní spalovací komora (mimo malé části v zádech) je dvoustěnná a v prostoru mezi pláštěm cirkuluje voda. Krycí dvířka jsou dvojitá a mají celkem 3 vrstvy keramického skla. Tímto je minimalizován přenos tepla sáláním do místnosti. Navíc povrch kotle dosahuje maximálně teploty vody ve výměníku – tedy max 90°C. Sklo je samozřejmě teplejší, zde jsem naměřil cca 150°C.
Pokud pracuje kotel na jmenovitý výkon, je teplota v žárovišti cca 800°C ale spaliny odcházející kouřovodem mají v jeho hrdle max ~150°C. Teplota spalin odcházející ven z komína je pak 90~100°C.
Potřebné komponenty
Cena kotle se pohybuje okolo 100.000,-Kč, kompletní otopný systém ale potřebuje řadu dalších komponent jako:
- Akumulační nádoba (500l)
- Expanzní nádoba (80l)
- Oběhová čerpadla
- Směšovací ventil (Laddomat)
- Klasické ventily
- Přetlakový ventil
- Samoodvzdušňovací ventily
- Manometry
- Teploměry
- Měděné trubky pro rozvody
Ty přišly na dalších cca 100.000,-kč, celková investice tedy činí 200.000,-kč. Práci nezapočítávám, vše jsem byl schopem udělat sám, časová náročnost přestavby byla cca 180 hod.
Teplovodní výměník kotle jsem tedy připojil na stávající otopný systém, doplnil jej o akumulační nádobu a kombinovaný bojler s teplovodním výměníkem tak abych mohl teplou užitkovou vodu ohřívat pomocí dřeva.
Schéma celého systému
Celkové schéma otopného systému vypadá následovně:
Výměník je napojen pomocí 25mm / 1″ Cu trubek k akumulační nádrži o objemu 480l. Aby se výměník nerosil, je systém doplněn o směšovací ventil typu “Laddomat” s vestavěnou termopatronou na 55°C. Samozřejmostí je dochlazovací smyčka, která spíná při 95°C a rovněž pojistný přetlakový ventil. Pojistný ventil jsem volil na 2,5Bar, tento musí být napojen přímo k výměníku a nesmí mu stát v cestě žádný uzavíratelný ventil. Případné uniknuvší médium (voda/pára) z pojistného ventilu nebo vychlazovací smyčky, jsou vedeny samostatnou trubkou vně budovy. Stávající rozvod topení je připojen 20mm trubkami, který je realizován rovněž stejným průměrem.
Protože jsem chtěl maximalizovat distribuci tepla získaného spalováním dřeva, připojil jsem k systému i kombinovaný bojler. Tento může vodu ohřívat klasicky pomocí elektrické spirály nebo pomocí trubkováho výměníku ve kterém proudí voda z topení. Bojler má objem 160l a teplovodním výměníkem jsem ho schopen ohřát z 10°C na 60°C za 45min.
Stavební úpravy
Samozřejmě jsem musel udělat drobné stavební úpravy jako:
- Prostupy zdí
- Připojení vychlazovací smyčky na vodovodní řad
- Odvod vychlazovací smyčky do odpadu
- Přívod primárního vzduchu do kamen z exteriéru
- Příprava adekvátní podlahy pod kamna
Vzhledem k tomu, že byla v obývací místnosti plovoucí podlaha, která nevyhovovala jednak nosností (Verner váží i s vodou 340kg) ani nehořlavostí – kvůli nebezpečí občasného vypadnutí uhlíku při přikládání a další manimulaci s kamny, vyměnili jsme plovoucí podlahu za slinutou dlažbu.
Spojování Cu trubek
Pro spojování Cu trubek jsem volil klasickou metodu pájení naměkko za použití pájky Sn97Ag3. Tuto metodu jsem volil z několika důvodů:
- Pájet umím velmi dobře
- Pájené spoje lze opravovat / rozebírat / posouvat
- Nepotřeboval jsem žádné speciální lisovací kleště
Pájel jsem za pomocí klasického butanového hořáku, na zapájení celého systému mi stačila jedna 225g kartuše.
Těsnění šroubovaných spojů
Těsnění šroubovaných spojů je kapitola sama pro sebe. Dnes je moderní používat teflonovou nit, která má řadu předností. Spoj má být spolehlivější, lze ho dokorigovat – pootočit s ním až o 1/4 závitu atd.
I já jsem původně chtěl používat výhradně teflonovou nit Tangit, se kterou mám dlouhodobé zkušenosti a dělal jsem s ní stovky spojů. Jenže pořád jsem měl problém s těsností spojů ocel / mosaz. Spoj jsem třeba 10x přepakoval a stejně vzlínal. Zoufalost mě dohnala k použití speciálního lepidla na závity. Aplikace je jednoduchá a vlastně stačí jen závit vyčistit, odmastit a vysušit. Spoj zdánlivě držel než došlo na tepelné namáhání, pak zase vzlínal.
Nakonec vše zachránila stará dobrá koudel, prostě tam, kde nepomohly žádné z moderních technologií mě zachránili “odpadová vlákna” ze lnu a jeho olej.
Zachování stávajícího el. kotle
Stávající el. kotel Protherm Rejnok 15kW je v podstatě zánovní a byla by škoda ho likvidovat, navíc když může plnit funkci záložního zdroje tepla. Nechal jsem ho tedy připojený v systému a přestavěním několika ventilů lze topit elektřinou nebo dřevem.
Akumulační nádrž
Aby měl systém co největší setrvačnost a nebylo nutné často přikládat, je v systému připojena i akumulační nádrž o objemu 480l, spolu s bojlerem je celkový objem 640l. Nádrž je umístěna v rohu garáže, jiné místo už v domě nezbylo, vedení k ní má cca 6m, což je ještě relativně dobré. Cu trubky si však zaslouží co nejlepší izolaci. Volil jsem izolaci z minerální vlny “Rockwool” s tloušťkou 30mm a Al folií na povrchu. V garáži je izolace výhradně tato, v obytné části je pak kombinována s “Miralonem”.
Většina rozvodu se vešla do nepoužívaného prostoru pod schody kde byl již bojler.
Bylo třeba doplnit rovněž elektroinstalaci pro napájení čerpadel, elektroventilu pro výměník bojleru, světlo a ovládací skříňku.
Napojení kouřovodu byl trošku oříšek, protože s jednou instalovanými kamny se nedá v podstatě hnout a sopouch kouřovodu je ve stropě. Naštěstí pánové z Verneru při projektování přemýšleli a horní příruba kouřovoudu je odnímatelná.
Verze interiérových kamen IK 13/10.2 disponuje automatickou regulací přívodního vzduchu, což přispívá ke stabilnímu chodu a dodávanému výkonu. V horní části kamen je umístěn kapilárový termostat, který ovládá škrtící klapku umístěnou pod popelníkem. Klapku lze částečně ovládat stavěcím kolečkem pro nastavení výkonu, po nahřátí kotle ale vždy kapilárový termostat klapku dovře a výkon sníží.
Výměník má na své vrchní části posuvný rošt který plní dvě podstatné funkce. Slouží jako přikládací klapka, kdy se jeho pomocí plně otevře komín a zároveň se při jeho pohybu odstraňují saze z výměníku.
Samotný rošt je vyroben z U profilu, což je taky jedna z dalších vychytávek konstruktérů z Verneru, v U profilech se totiž drží popel a ten slouží jako tepelný izolant. Takže se rošt daleko méně tepelně namáhá.
Záložní zdroj pro oběhové čerpadlo
Pro případ výpadku elektrického proudu je potřeba zajistit záložní zdroj energie pro oběhová čerpadla. Je třeba zajistit trvalé proudění chladícího média – vody v teplovodním výměníku kotle. Pokud by v spalovací komoře stále hořelo dostatečné množství dřeva, voda ve výmeníku by začala vařit – tvořila by se pára a rychle by narůstal tlak v systému.
Záložní zdroj samozřejmě není jedinou pojistkou proti přehřátí Kotel rovněž obsahuje vychlazovací smyčku, kterou začne protékat studená voda, jakmile vzroste teplota ve výměníku na cca 95°C.
Pokud by selhaly výše uvedené systémy ochrany proti přehřátí odváděl by přebytečný tlak – páru přetlakový ventil nastavený na 2,5Bar.
Systém je tedy chráněn trojicí bezpečnostních opatření:
- Založním zdrojem energie pro oběhová četpadla
- Vychlazovací smyčkou
- Přetlakovým ventilem
Následující graf ukazuje průběh teplot na výstupu z kamen, teplotu vody v akumulační nádrži a jako referenci v obývací místnosti,kde je rovněž umístěn Kotel Verner IK13/10.2.
Prozatím takto topíme první sezónu a prozatím nešetříme na teplotním komfortu navzdory hraběcím radám o dvou svetrech.
Výkon je distribuován následovně:
- Obývák vytápíme na 24°C
- Koupelnu na 26°C
- Ložnici a dětský pokoj na 19°C
- Bojler o objemu 160l na 70°C
Jak jsem zmínil v předchozím článku s úvahou o cenách energií, jsme schopni pálením dřeva získat ekvivalent 1kWh za 1,6-Kč. Pokud budu uvažovat, že takto vyrobíme 14MWh ročně, doba návratnosti (investice 200.000,-Kč) je 3,5roku 🙂
Pingback: Úvaha nad cenami nergií – OK2HAZ – Michal Grygárek
Dobrý den, úplně super článek. Jinak bych se rád zeptal jak jste spokojen s kamny Verner a nějaké postřehy z používání zajímalo by mě jak dlouho vydrží po přiložení jestli opravdu 8 hodin děkuji Zejda
Dobrý den,
díky:)
Kamny topíme první sezónu, takže cca 80dní. Zatím jim můžu vytknout jen jedinou věc, když se plně rozhoří, rošt co je u přikládací klapky (nahoře) se zasekne a nejde s ním vůbec pohybovat.
Je pravda že v té době není potřeba přikládat a klapku používat. Takže jakmile drevo dohoří do stavu že jsou uhlíky do výše zábrany už s ní zase pohybovat jde. V současné době toto reším s Vernerem.
Co se týká stáložáru, tak musím uznat že vše funguje jak má. Samozřejmě doba po kterou jsou v na roštu žhavé uhlíky odpovídá nastavení váhy stáložáru (já mám závaží na 5-tém zářezu z prava).
Uhlíky bez problémů vydrží cca 10hod, a pokud s kamny nemanupuluji (a den třeba netopíme) podařilo se mi najít při opětovném zatápění několik žhavých uhlíků i po cca 20hod.
Rošt svou konstrukcí umožňuje shromažďování popela v “U” profilech a funguje to jako skvělá tepelná izolace.
Moc vám děkuji za odpověď právě zvažuji tento kotel se zadním přikládáním a moc rad bych se klidně přijel podívat pokud by to bylo možné jelikož není to malá investice.
Super všetko rozpísané od A do Z
Za mňa jednička z hviezdičkou
Pane Grygárku, výborná reportáž. Pro mě velmi užitečná. Článek musel dát dost práce. Spousta popsaných fotek, opravdu super. Jen škoda, že nemáte se zadním přikládáním 🙂
Já na Vernera PZ čekám (leden/únor bych ho měl obdržet).
Jak máte řešený sání externího vzduchu prosím? Fotka je zde jen z pohledu venku. Plánuju sání zespodu, kde budu mít v podlaze rouru/trubku ven (podlahu budu totiž zvedat o cca 23 cm).
Dobrý den,
zadní přikládání bych měl radši, ale bohužel to nebylo technicky možné.
Externí vzduch mám přiveden do zadního otvoru, 4m / 110mm roura + 1x 90°koleno.
Roura jde vidět na fotografii s bojlerem – je úplně dole.
To je škoda, že vám ZP dispozičně nevyšlo. Úžasný řešení.
Jakou délku má roura? Do dvou metrů, jestli vidím dobře?
V rychlosti jsem googlil a doporučení je nejlépe do 3 metrů. Mám 1 m, ale problém je, že zvenku bych musel udělat nějaký žlab. A to mě trochu trápí… je to z důvodu držení stejné výšky podlahy vs. terasa. Anebo mě teď napadlo, že bych mohl trubku vést jinou stranou obýváku, kde je svah. Jenže to by bylo 6 m. Co si o tom prosím myslíte? Je to hloupost?
Externí sání vzduchu má 3m + 1x koleno 90°. Kouřovod má u Vernera 180mm (120cm délky), pak navazuje tělěso komínu 200mm x 7,2m.
Verner doporučuje délku sání do 4m (kde se koleno 90°počítá za 1m). Tady záleží na celkové dispozici systému, hlavně jaký tah má komín. Myslím že 6m je už na hraně.
Zde je šikovná tabulka ukazující vzdálenost přívodu vzduchu podle výkonu kotle/krbu. Tomu by jste nevěřil? 🙂
90° je plus 2,5 m
https://kamna.astranet.cz/jak-udelat-privod-venkovniho-spalovaciho-vzduchu-cpv-
Našel jsem pdf ve slovenštině Platnosť cenníka 01.02.2020 – 31.01.2021, podle které lez přikoupit např:
Samočinná mísící armatura
Regulátor komínového tahu
Spalinový ventilátor VS5
Snímač teploty akumulačný nádrže (bojler)
Řešil jste něco z toho prosím, případně nějaké doplňky se si přikoupil? Děkuji za info.
Zdravím,
řešil jsem pouze směšovací ventil, pořídil jsem Laddomat viz. výše.
Komínové klapky ani nic dalšího jsem nepořizoval, popravdě stačilo tah omezit klapkou spřaženou se stáložárem.
Teploty na výměníku bojleru, vstup a výstup z kotle a akumulace měřím čidly DS18B20 – napojené přes ESPHome do Home Asietenta (aktualizuji článek.
Dobrý den,
mám stejná kamna se zadním přikládáním a vřele Vám doporučuji pořídit omezovač komínového tahu od firmy ESREKO. Mám ho od začátku a funguje bezvadně. Budete muset upravit kolečkem výkon IK a to je vše. Tah komínu jsem nastavil na 13 Pa. Vůbec nepoužívám stáložár.
Dobrý den,
Mám také IK13/10.2 jen se zadním přikládáním. Jinak mám velice podobné zapojení včetně laddomatu 22 a akumulačky 1000l s vnořeným zásobníkem TUV140l. Přívod ext. vzduchu podlahou. Druhým oběhovým čerpadlem z akumulačky do podlahového vytápění.
Mám pár dotazu z vašeho článku:
• V článku píšete, že máte patronu v Ladomatu 55° a ve videu (od Vidláka) říkáte, že máte patronu na 70°. Ptám se proto, že už jsem vyzkoušel jak patronu 72°,63°a 53° a stále si nejsem jist, která je vlastně nejlepší. Momentálně mám patronu 53°, ale zdá se, že kotel možná zbytečně dehtuje. S tím souvisí můj druhý dotaz.
• Jak často čistíte sklo? Je pravda, že momentálně topím dřevem z demolice původního domu, to znamená dost špinavým a plné hřebíků, převážně borovým či smrkovým, ale určitě dostatečně vyschlým. Sklo mám tedy dost špinavé i když stále průhledné, ale aby bylo čistě průhledné musel bych ho čistit po každém zátopu. Proto mě zajímá, zda- li je to dřevem nebo teplotou patrony v laddomatu.
• Třetí dotaz mám na klapku do komína. Odpověděl Vám výrobce na zaseklou klapku při provozu. U mě se klapka dá v podstatě použít pouze při zatápění, při přikládání i když je pouze žhavé se nedá hnout a poté mi kotel kouří do místnosti.
Děkuji
Svašek
Dobrý den,
– Patronu jsem na začátku topné sezóny vyměnil za 72°C, právě kvůli obavě z dehtování.
– Sklo čistím max jednou za týden. Pokud se takto očuzuje sklo, je pravděpodobně malý proud vzduchu (terciálního a primárního).
– Zatím jsem přikládací klapku nereklamoval, na to se chystám po topné sezóně.
Výrobce zatím odpověděl, cituji: ” Jestli se na to cítíte, otevřete to a ubruste flexou, jinak bysme vám tam museli někoho poslat.”. Takže jsem jim řekl, že to je v záruce a nic sám brousit nebudu, následně budu reklamovat:)
Děkuji za odpověď, no patronu zkusím zase přehodit a uvidíme, jestli to pomůže na očazování skla, protože si myslím, že přívod vzduchu mám stejný jak vy. 110KG 2,5m dlohé + 1koleno.
Až budete vědět co ubrousit poprosil bych Vás o návod.
Děkuji
Svašek
Určitě o úpravu klapky rozšířím článek. Trošku mě zarazilo že se výrobce tváří že to dělá jen mě, zatímco po vaší reakci tuším že by se mohlo jednat o závadu sériovou.
Pokud tedy nevznikne prohlášení: “Přikládací klapka funguje jen při zátopu, a po nahřátí kamen je automaticky blokována”:).
Co se týče sání vzduchu, není to jediná věc co má na tah vliv. Já mám např. komínovou cestu přímou, bez kolen. Od kamen je 180mm roura cca 1.2m, která pokračuje 200mm rourou dalších 7.3m. Celková délka je tedy 8.5m. Komín má velký tah, škrtící klapku mám na minimum “I”. Rovněž hraje roli umístění komínu na střeše.
Dobrý den,
začíná nám topná sezona a já jsem opět zjistil, že jsem nestihl to co jsem chtěl. Jak jste na tom Vy? Mate vyřešený problém se zasekávající se komínovou klapkou?
S pozdravem
Koukám, že výrobce nemá vůbec žádný problém požadovat po zákazníkovi řezání apod. Mám PZ a nepřipravili mi otvor pro spodní přívod vzduchu. Jsem tedy nucen použít pouze boční – tím se mi zvýší cesta trubkami o 2x 90 st. 🙁 Navrhli mi řešení, ať si dole otvor vyříznu…
Zjistil jsem, že spodní otvor není standard (řeší se při objednávce). Obchodník mi toto nenavrhnul a v návodu je napsáno, že si mohu vybrat mezi spodním a bočním otvorem (zadní nelze u PZ).
To se nebavím o tom, že mi otočili směr otevírání zadních dvířek. Naštěstí jdou otočit. Prý ať si je otočím sám, že to je jednoduché a standardní směr otevírání. To jsem reagoval, ať někdo přijede a otočí to sám. Toto jsem v objednávce měl a podělali to.
Ten spodní otvor mě ale se*e. S tím jsem si nevěděl rady, jak to řešit. Čekal jsem na kotel rok..
Dobrý den,
jen reakce na zaseklou komínovou klapku. U mě se děje to samé. Tedy jakmile se kotel rozehřeje nelze s ní pohnout. Když vychladne pohybovat s ní lze.
Letos jsem poprvé řešil, že s ní nešlo pohnout ani za studena (na začátku topné sezony). Topenář mi poradil, abych kotel rozehřál na alespon na 80 stupňů a použil pytlík Komeníčka. To nakonec pomohlo. Doporučil taky, abych s ní přes léto občas pohnul, aby se nezasekla.
Mám kotel Verner Verner 13.10.2 v provozu od roku 2016.
Jsem zvědavý, co Vám řeknou na reklamaci komínové klapky.
Dobrý den , také mám verner 13.10.2 pz a stejný problém s komínovou klapkou jak se kamna zahřejí tak je zaseklá. Kamna mám v provozu jednu sezónu ale stále jsem neobdržel revizní zprávu pána uháním už rok na kontrole tu byl ale stále nic jaké máte vy zkušenostli ? A ještě jeden dotaz jestli můžu jak máte nastavenou tu klapku terciálního vzduch? Trochu se mi zdá že se okno víc zanáší 🙂 ale jinak taky spokojenost ještě tu revizi a okno aby se nemuselo čistit super kamna:-)
Zdravím,
tento problém jsem měl pouze první sezónu. Patrně se styčné plochy používáním mírně zbrousily a nyní už jde komínovou klapkou pohybovat i při plném zahřátí kotle.
Dobrý den.
Moc pěkný článek a krásné zapojení.
Kotel verner se mi líbí. Uvažuji tě bych ho nahradil za Viadrus u 26, který mám v suterénu domu. Jak je to s předáním tepla do interiéru. Je pravda, že je to spíš kotel? Máte v obývacím pokoji i radiátor sepnuty? Nebo to otočí kotel salavym teplem?
Jelikož bych stejně řešil otáčení schodiště asi přidáním radiátorů, tak mě napadla koupě tohohle Vernera s malým předáním do místnosti.
Ale zase nepotřebuji aby mi to vytapelo komplet sklep a hlavně a co nejvíc šlo do vody.
Děkuji za odpověď.
Zdravím,
do sklepa je Vernera škoda, úřeci jen je to interiérový designový kotel.
V obýváku vytámím pouze Vernerem, radiátory používám pouze když jedu z akumulace (radiátory sepnou termopatrony).
Verner předá z nominálního výkonu 13kW – 11,5kW do vody a 1,5kW sáláním do místnosti.
V mém případě k tomu přispěje ještě kouřovod, takže tepla je až až.
Zdravím,
jak jste spokojen s automatickou regulací výkonu? Používám 13/10.2 ve variantě PZ(zazděný, se zadním přikládáním). Přijde mi, že se hrozně brzy snižuje výkon. Po zatopení hoří dobře. Jakmile se ale ohřeje, už se mu nechce hořet. Natápím aku nádrž(800l), málo kdy se mi ji podaří dostat nad 60˚C. Osobně mi přijde, že je to umístěním teplotního čidla s kapilárou(nad předními dvířky). Vezmu-li bezkontaktní teploměr, změřím, že v prostoru kolem toho čidla je téměř 90˚C, přitom povrh, kde je voda a i voda mají třeba jen 55˚C. Lze si pomoci pootevřením popelníku, tím ale člověk riskuje poškození skla ve dvířkách.
Zdravím,
s vernerem používám směšovací ventil Laddomat – s patronou na 78°C. Takže se voda ve výměníku Vernera zahřeje na ~78°C a následně se začne okruh otvírat a nasávat chladnou vodu z okruhu / akumulace.
Je pravda, že termostat s kapilárou přivírá dříve než vych čekal, ale voda ve výměníku Vernera se mi drží na teplotě danou regulační patronou v Laddomatu.
Dobrý den
zajímavý a kvalitní článek, v podstatě s “Vernerem” se ohříváme již celkem 16 let. Začínal jsem v novostavbě s GK Verner 12/7 s tim, že bude sloužit jako pomocné vytápění k elektrokotli Rejnok 15 KW. Nakonec to dopadlo tak, že Verner vytápěl celý RD přízemí i patro a el. kotel se zapnul jen několikrát při velkých mrazech/oba zdroje topily současně do systému bez jakékoliv regulace, jen u čerpadlo pro Vernera muselo být na II resp III. stupeň výkonu/. Nevýhodou Gk12/7 byl jen poměr vzduch voda, kdy přízemí bylo přetápěno 25 a více oC aby v patře bylo v ložnicích a pracovně 20-21 oC. JInak GkVerner12/7 topil jako čert, ruční stáložár vydržel i 12 hod. Proto realizaci výměny za Verner 13.10./2 jsem dlouho zvažoval. Od roku 2020 mám instalován Verner 13.10.2 a jeho parametry výrazně prospěly teplotnímu klimatu v RD, přízemí :Obývák-jídelna kuchyně 23-25 oC,chodba,komora, koupelna cca 20 oC, patro: ložnice 1,2 3 a pracovna 19-21 oC a koupelna 24-oC.
Navíc odpadlo čištění výměníku spojené s částečnou demontáží kamen, odpadlo složité nastavení stáložáru, a regulace teploty spalin. A v případě, že požaduji rychlé ohřátí, stačí otevřít třetí skleněné dveře.
Oba Vernery měly dochlazovací smyčku a přívod vzduch byl řešen podlahou kanálkem s vývodem ven .
Zatím jsem neřešil aku nádrž a ohřev TUV / tu ohřívám celoročně z větší části výrobou el z FVE a řízeno Wattroutrem. Jako zál. zdroj mám ASTIP PS 150.
Spotřeba dřeva smrk, dub, buk 10-12 PRM.
……také zápasím s otevíráním horní klapky /nahřáté/ a ještě s povolováním šroubů dolních dvířek popelníku
Dobrý den. Prosím Vás k čemu je ta elektrická přípojka uvedená na štítku?
12V DC/0,6 A/6 W.
Děkuji. T.
Zdravím,
v mé verzi není žádná přípojka ani el. spotřebič. Možná byl v některých malý ventilátor.
Každopádně IK13/10.2 ani 13/10.1 nemají žádné přípojky, jedná se o nekonzistenci v dokumentaci výrobce.
Mám IK13/10.2 PZ. Odpověď od obchoďáka:
Tento údaj se uvádí z důvodu společné certifikace ještě pro model IK13/10.1, kde skutečně je přívod elektrického proudu.
U modelu IK13/10.2 žádný přívod není, ale i přesto ji musí výrobce uvádět.